85 - Přírodní památka Zámky

Na pravém břehu Vltavy, j. od ústí Drahanského potoka v Praze 8. Je rozděleno tzv. Zámeckou roklí na dvě části (severní a jižní). S. část je narušena lomovou činností. K.ú. Praha 8 - Bohnice. V: 5,2323 ha, n.v.: 180-240 m. Z: vyhláška NVP č. 4/1982 Sb. NVP z 27.5.1982.

Geomorfologicky významný fenomén se společenstvy skal a skalních stepí s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Pravěké hradiště.

Jedny z nejlépe přístupných výchozů sedimentů a vyvřelin svrchního proterozoika, které na území Prahy představují nejstarší horniny. Většinu území tvoří tmavě šedé až černé, masivní, jemnozrnné až středně zrnité droby s podřízenými vložkami břidlic. Proterozoickými usazeninami proráží několik žil vyvřelin křemenného dioritového porfyritu a dioritového porfyritu(diabasu). Mělké půdy typu protoranker až ranker, místy obohacené v důsledku pravěkého osídlení.

Převýšení 60 m nad úrovní Vltavy a orientace svahů na Z a J, včetně vlivu geologického podloží vytvořily podmínky pro vývoj a zachování pestrých xerotermních společenstev.

Zámky. Zachovalé strmé skalní svahy hostí významná tařicová skalní společenstva, erodované vrcholy společenstvo křivatce českého a rozrazilu ladního, mírnější zazemněné svahy teplomilné trávníky s kostřavou waliskou a trýzelem škardolistým. Vlhčí zářezy zarůstají teplomilné křoviny, jako je trnka, svída, hloh, na narušených místech ostružiny. Tyto dřeviny postupně přecházejí na plochy původních teplomilných trávníků, které rozrušují. Z dalších významných druhů zde roste koniklec luční český, chrpa chlumní, bojínek tuhý, radyk prutnatý, slézovec duryňský. Na okraji hradiště porosty šalvěje hajní.

Dynamitka. Skalní ostroh v údolí Vltavy, oddělený roklí Dynamitka od ostrohu Zámky. Mezi hřbety z proterozoických, minerálně chudých břidlic vystupují dvě žíly spilitu. To má podstatný vliv na vegetaci této malé živinami bohaté enklávy, roste zde společenstvo prvosenky jarní a pěchavy vápnomilné s hojnou bělozářkou větvitou na jediném místě na severu Prahy. Okolní skály hostí tařicová skalní společenstva s jestřábníkem bledým a společenstva písčitých půd s chmerkem vytrvalým a jestřábníkem zedním.

Významná teplomilná společenstva bezobratlých vázaných na skalní stepi. Z brouků střevlíkovitých např. Harpalus anxius, Amara nitida, Olisthophus sturmii a Cymindis axillaris; ze stepních mandelinkovitých např. Crioceris duodecimpunctata, Labidostomis humeralis, Coptocephala quadrimaculata, Entomoscelis adonidis, dřepčíci Aphtona pygmaea, Longitarsus foudrasi, Argopus ahrensi (na plaménku přímém), Dibolia rugulosa, Psylliodes toelgi, z nosatcovitých Nemonyx lepturoides, Rhynchites cupreus, bezkřídlé druhy Otiorhynchus pinastri (na tolitě lékařské - na jediném místě v Praze), Peritelus leucogrammus, pět druhů z rodu Trachyphloeus, okřídlené druhy Sibinia sodalis, Anthonomus rufus (na trnce), krytonosci Ceutorhynchus rhenanus a C. chlorophanus (oba na trýzeli škardolistém), Gymnaetron asellus (na diviznách). Z plžů Helicigona lapicida. Hnízdiště a stanoviště četných běžných druhů ptáků. Ze savců nejběžnější druhy hlodavců jako např. myšice lesní a křovinná, z hmyzožravců byl pozorován ježek západní, ze zajíců králík divoký. Bezlesí.

Svahy k Vltavě byly narušeny lomem, svahy Drahanské rokle a rokle Dynamitka výsadbou smrku a akátu. Bez hospodářského využití. Trvalý dohled nad rozrůstáním křovin, jejich systematické odstraňování je nutné pro zachování nejcennějších travních a skalních společenstev.

Chráněná archeologická lokalita. Na plošině skály výšinné hradiště z období řivnáčské kultury (eneolit), osídlení v době bronzové a raně slovanské (6.-8.stol.) s dosud zachovanými valy.

Kubíková (1976, 1986)

Bývalý lom v PP Zámky

Skály v PP Zámky hostí teplomilné druhy skalních stepí

Starohorní horniny v PP Zámky vytvářejí pozoruhodné geomorfologické útvary

Ťuhýk obecný patří k ubývajícím druhům ptáků

Chmerek vytrvalý roste na skalnatých stráních

Celkový pohled na PP Zámky z druhého břehu Vltavy

Chráněná území

OBSAH