5.4 STAVEBNÍ HLUK

Stejně jako v předchozích obdobích proběhla v minulém roce na území Prahy celá řada měření, při nichž byl sledován hluk ze stavební činnosti. Stavební činnost se v posledních letech stává zejména v centru města zdrojem velice nepříjemného nadměrného hluku.

Populace tento hluk přijímá s velice negativními reakcemi, protože mnohdy v místech, kde bylo vždy poměrně ticho, se znenadání zvýší hladiny hluku na úrovně jen stěží akceptovatelné.

Pro lepší orientaci zopakujme limitní hodnoty pro stavební hluk. Hygienická směrnice předepisuje splnění následujících limitů pro ekvivalentní hladinu hluku:

• v době od 7.00 do 21.00 nesmí L_Aeq přesáhnout hodnotu 65 dB(A)

• v době od 21.00 do 22.00 a od 6.00 do 7.00 nesmí L_Aeq přesáhnout 55 dB(A)

• v době od 22.00 do 6.00 pak 45 dB(A).

Tato směrnice je v platnosti více než 15 let a jistě by si zasluhovala revizi. Ovšem stále platí a splnění těchto limitů je v současnosti pro dodavatele zejména zemních prací nedosažitelné. Celá řada měření prokázala, že limitní hladiny hluku pro denní období (65 dB(A)) jsou překračovány zhusta o více než 5 dB(A), a to zejména u staveb, kdy se v těsné blízkosti nového objektu nacházejí obytné budovy. V případě blokové zástavby vnitřní Prahy je to velice obvyklé.

V grafu na obr. 5.13 dokladujeme jedno z měření stavebního hluku, a to na stavbě AGORA - FLORA. Měření bylo provedeno loni na podzim. Ze 24hodinového průběhu hladin hluku je velice dobře patrno, kdy se na stavbě začalo pracovat (7 hod.), kdy byla polední přestávka (11 - 12 hod.) a kdy končila pracovní směna (19 hod.). Ve srovnání s hygienickými limity jsou samozřejmě hodnoty ekvivalentních hladin hluku vysoké.

Obr. 5.13 Časový průběh hluku na stavbě AGORA - FLORA

Zdroj: AKMEST

Minimalizace stavebního hluku je poněkud obtížná, protože zejména při zemních pracech, zakládání, bouracích pracech a betonáži jsou používány těžké stroje, které mají poměrně vysoko uhlučnost. Avšak i u těchto stavebních strojů jsou mezi jednotlivými typy rozdíly v hlučnosti. Záleží pak na zhotoviteli stavby, zda je schopen právě méně hlučné stroje nasadit na exponované stavby.

Protihlukových opatření je na tomto poli celá řada počínaje organizací práce, vhodnou pracovní dobou a konče dobrou informovaností občanů bydlících v okolí stavby. Občan by měl být detailně informován, kdy například bude probíhat betonáž, zda se bude v neděli na stavbě pracovat apod. Měl by být také kladen důraz na jakousi „hlukovou kázeň“ pracovníků zhotovitele, protože ze zkušenosti je dobře známo, že lidský faktor hraje při generování hluku na stavbě obrovskou roli.